Když se roku 1746 stal Franz Xaver Richter členem slavné mannheimské kapely, ocitl se v samém centru progresivního hudebního dění tehdejší Evropy, kde se v pomyslném kotli rodila nová epocha. Richter se však nikdy nevzdal tradičního barokního „řemesla“ a když se mu do rukou dostalo nejúspěšnější oratorní libreto G. C. Pasquiniho, zhudebnil jej zcela v intencích vlastního nezaměnitelného slohu, kombinujícího barokní kompoziční principy („fuxovské“ kontrapunktické sbory) s výdobytky nově nastupujícího klasicismu. Richter použil přepracovanou verzi libreta (1744) určenou pro J. A. Hasseho. La deposizione, jediné Richterovo italské oratorium, je velkopátečním přemítáním Ježíšových učedníků nad bezhraničností Boží lásky a nad utrpením Krista na kříži. Zaznělo patrně poprvé a naposledy na Velký pátek roku 1748 v mannheimském dvorním kostele Navštívení Panny Marie. Tato premiérová nahrávka pocházející z dílny Czech Ensemble Baroque je po štrasburském Requiem (Supraphon SU4177-2) dalším kamínkem, který tento soubor vkládá do mozaiky Richterova Světová premiéra jediného pozoruhodného a dosud neprobádaného díla.
Tento produkt zatím nikdo nehodnotil.
U tohoto produktu zatím nikdo komentář nevložil, buďte první.
Nový komentář
Skladem (1 ks)
